Neratov je již od druhé poloviny 17. století významným poutním místem. Tehdy na tom měla svou zásluhu milostná soška Panny Marie a pramen, který u kostela vyvěrá.
Původní kostel přestal stačit zvyšujícímu se počtu poutníků, a tak byl v letech 1723 – 1733 na kopci vystavěn nový barokní chrám. Základní kámen položil majitel panství Johann Karl z Nostitz-Rhieneck 14. srpna 1723. Vysvěcení proběhlo na svatého Bartoloměje 24. srpna 1733.
Neratov je již od druhé poloviny 17. století významným poutním místem. Tehdy na tom měla svou zásluhu milostná soška Panny Marie a pramen, který u kostela vyvěrá.
Původní kostel přestal stačit zvyšujícímu se počtu poutníků, a tak byl v letech 1723 – 1733 na kopci vystavěn nový barokní chrám. Základní kámen položil majitel panství Johann Karl z Nostitz-Rhieneck 14. srpna 1723. Vysvěcení proběhlo na svatého Bartoloměje 24. srpna 1733.
Josef Suchár Neratov objevil v roce 1987. Ač původem z Brna, Orlické hory znal velmi dobře díky působení v tamním skautském táboře.
Po roce 1989, kdy mohl vykonávat kněžskou činnost veřejně, požádal královéhradeckého biskupa o přidělení farnosti. Začal působit v Rokytnici v Orlických horách a postupně dostal na starost 11 dalších farností, včetně té neratovské.
Kostel už byl pouhou zříceninou a nebýt výjimečné atmosféry, která se zde zachovala, možná by jen mávl rukou a vydal se dál. Ne nadarmo se ale jedná o významné poutní místo, kam přicházelo tisíce poutníků…
Josef Suchár Neratov objevil v roce 1987. Ač původem z Brna, Orlické hory znal velmi dobře díky působení v tamním skautském táboře.
Po roce 1989, kdy mohl vykonávat kněžskou činnost veřejně, požádal královéhradeckého biskupa o přidělení farnosti. Začal působit v Rokytnici v Orlických horách a postupně dostal na starost 11 dalších farností, včetně té neratovské.
Kostel už byl pouhou zříceninou a nebýt výjimečné atmosféry, která se zde zachovala, možná by jen mávl rukou a vydal se dál. Ne nadarmo se ale jedná o významné poutní místo, kam přicházelo tisíce poutníků…
Kostel se v roce 1992 podařilo zapsat na seznam kulturních památek. Od té doby se usilovně pracuje na jeho obnově. Ještě před tím byla 15. srpna 1990 uspořádána první pouť na svátek Nanebevzetí Panny Marie a tak nově obnovena zapomenutá poutní tradice.
V roce 2003 bylo obnoveno průčelí, věže a hodiny, o rok později proběhla sanace vnitřního zdiva a oprava fary. Svou pověstnou skleněnou střechu dostal v roce 2006, roku 2007 byly obnoveny střešní římsy.

Poté byla opravena dlažba, kúr a dostalo se na opravu vstupního schodiště.
Od roku 2013 je kostel postupně vybavován novými prvky liturgického vybavení. V roce 2018 došlo k další rekonstrukci průčelí kostela, kterému byl vrácen původní barokní vzhled. Snaha o navrácení rokokového schodiště byla soudně zmařena a muselo být vybudováno schodiště nové.
Na věže se vrátily barokní báně a ve věžích se opět rozezněly zvony. Vše vytvořené podle původního návrhu.
Kostel je otevřený stále a všem, nikdy se nezavírá.
Protože, jak říká pan farář Josef Suchár: ,,Na co kostely, které jsou zavřené.“
Kostel se v roce 1992 podařilo zapsat na seznam kulturních památek. Od té doby se usilovně pracuje na jeho obnově. Ještě před tím byla 15. srpna 1990 uspořádána první pouť na svátek Nanebevzetí Panny Marie a tak nově obnovena zapomenutá poutní tradice.
V roce 2003 bylo obnoveno průčelí, věže a hodiny, o rok později proběhla sanace vnitřního zdiva a oprava fary. Svou pověstnou skleněnou střechu dostal v roce 2006, roku 2007 byly obnoveny střešní římsy.

Poté byla opravena dlažba, kúr a dostalo se na opravu vstupního schodiště.
Od roku 2013 je kostel postupně vybavován novými prvky liturgického vybavení. V roce 2018 došlo k další rekonstrukci průčelí kostela, kterému byl vrácen původní barokní vzhled. Snaha o navrácení rokokového schodiště byla soudně zmařena a muselo být vybudováno schodiště nové.
Na věže se vrátily barokní báně a ve věžích se opět rozezněly zvony. Vše vytvořené podle původního návrhu.
Kostel je otevřený stále a všem, nikdy se nezavírá.
Protože, jak říká pan farář Josef Suchár: ,,Na co kostely, které jsou zavřené.“
Kostel je otevřený stále a všem,
nikdy se nezavírá.
Protože, jak říká pan farář Josef Suchár:
,,Na co kostely, které jsou zavřené.“